Smutní nenávidí veselé a veselí smutné....

Samota a smutek.....

Samota - děvka, která se každému nabízí - za pěťák, za  pivo, za-darmo... Má bratra (ještě horšího snad).

                                                                                   -------

                Smutek. Je kaňka, která se pomalu ale jistě rozpouští v tvém nitru. Pomalounku, nespěchá, má čas, už ji neutečeš - nosíš ji stále v sobě. A kaňka roste a roste, pomalu ale jistě s každou tvou prohrou. A čím ji máš v sobě větší, tím častěji a snadněji prohráváš. A pak. Pak se hráze protrhnou..

               A kočky si odsedají a psi (ty cítí) ti lížou ruce - jak starci  a mrzákovi. A ty, dál jak slavík v kleci na klíček, kterému  by stačil malíček, dál žiješ, jakobys skládal uhlí. A slzy v očích již vyschly, jak, jak naděje na uzdravení.

Ruku v ruce dál kráčí světem. Společně loví, jak vlci,

a jejich moc a síla roste. Sourozenci v prokletí. Bratr a sestra.

Smutek a Samota. Třináct písmen dohromady, co si vlastně ještě můžu přát. Ideál. Vždy spolu a nikdy se nezradí. Ideál.

 Když jeden nemůže druhý hned zaskočí. Ideál.   ale   Jak pro koho.